Na začátku byl hec, když se hořekovalo na Baldově, že je Baldov malý kopec. Ani nevím, kdo s tím přišel první, ale asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že to byl Martin. No a jak to chodí mezi chlapy, slovo dalo slovo a přišel nápad, že by se další soutěž Provozního aktivu mohla vysílat z nějakého pořádného kopce a tak padlo, že by se mohlo jít na Velký Ostrý (1293 m.n.m.) Z prvních trochu nesmělých kroků přišel den „D“, kdy se Martin s Romanem a Tomášem sešli na Baldově a dali dohromady vše, co budou na vysílání potřebovat. Anténu na 2m, anténu na 70 cm, stojany na antény, kabely, vysílačky a samozřejmě baterie, aby se dalo vysílat 3 hodiny bez přímého přívodu elektrického proudu. Také se nesmělo zapomenout na základní nářadí, provaz, gumycuk, drát na uzemnění a pár náhradních součástek, co kdyby bylo potřeba. Všechny připravené věci jsme naložili
k Romanovi do auta a domlouváme se, kdy vyrazíme, abychom na Ostrým byli včas, to znamená do desáté hodiny, kdy začne Provozní aktiv.

Podle našeho odhadu, musíme vyrazit ráno v 7 hodin. Rozhodli jsme se, že pojedeme do Německa do Lohbergu a dáme výstup na Ostrý sice ostřejší, ale kratší. Musím říct, že mě kluci potěšili, když mě přizvali do expedice. Po stránce vysílání a radioamatérského sportu jsem jim k nepotřebě, ale zajištění týlu bych zvládnout mohla. V neděli ráno nasedáme v 7 hodin v Domažlicích do aut a vyrážíme směr Všeruby, Neukirchen, Lam a Lohberg. Auta necháváme za vesničkou Lohberg na vyznačeném lesním parkovišti, do baťohů naskládáme všechny potřebné věci a do ruky berou kluci tyče na antény a malou anténu a vyrážíme na vrchol Velký Ostrý. Čeká nás prudké stoupání po kamenité cestě v délce cca 3,5 km s převýšením, kolem 600 m.
Po výstupu na Ostrý rychle připevňujeme antény, zapojujeme vysílačky, aby se stihl začátek soutěže. Bylo vidět, že příprava na tuto expedici byla udělána s pečlivostí a rozvahou, protože v 10 hodin se mohlo začít vysílat. 2 metru se ujal Martin a vysílání na 70 cm Roman s Tomášem. Na mě zbyl úkol nalévat kávičku, zásobit kluky něčím sladkým a také zdravým (neboť připravené ovoce v krabičce přišlo vhod). Dalším úkolem pro mě bylo udělat fotodokumentaci z této expedice. A tak jsem střídala fotoaparát s mobilem, abych zachytila momenty při vysílání. Také mě využili na otáčení antény místo rotátoru. Do 12. hodiny byl na vrcholu celkem klid, ale pak ho začali zdolávat němečtí a čeští turisté a někdy bylo mezi vysílačkami pěkně rušno. Musím podotknout, že jsme se za celé tři hodiny, kdy jsme
„okupovali“ vrchol Velkého Ostrého, nesetkali s negativním ohlasem na naši aktivitu. Spíše naopak.

Ve 13 hodin po posledním spojení jsme opět vše sbalili a naskládali do baťohů, tak jako před tím. Vše jsme ukončili u gulášové polévky a piva na chatě na Ostrým a spěchali dolů k autům. Cesta dolů byla o něco rychlejší avšak pro naše kolena náročnější. S pocitem úspěšné expediční výpravy, jsme nasedli do aut a jeli směrem do našich krásných Domažlic.
Celkem se na 70 cm udělalo 19 spojení a na 2 m 64 spojení. V provozním aktivu se OK1RDO umístilo na 17. místě.

S nejlepším úmyslem informovat všechny zájemce o CB a radioamatérský sport i celou širokou veřejnost sepsala Alena.